Re:Source– Ballet Premiere: Krabat (Čarodějův Učeň)

This backgrounder article is sponsored by The National Theatre Ballet as a service for Opus Osm readers.

Autentickou českou verzi článku najdete níže.
.

The Story Behind Krabat, or The Sorcerer’s Apprentice (Čarodějův Učeň)

Premieres are set for Feb 28 and Mar 1 at The National Theatre, with the nearest further performances at 2 and 7 pm on both Mar 3 and 17.

Amidst a landscape of undulating hills, overgrown with towering forests, a landscape of plains with small lakes and brooks, in a landscape once upon a time inhabited by the now almost-extinct nation of Lusatian Sorbs, takes place the story of a boy who had to swiftly mature into a man. The story of Krabat – the story of the sorcerer’s apprentice.

The old legend tells of a war in which one day Krabat lost both his father and mother. He soon had to learn how to take care of himself and therefore entered the Master’s services. Only later did he find out that he had subscribed to black magic. And this dark power would one day kill his one and only friend, and the life of Krabat himself would be in peril too. He faces up to the threat together with his friend Kristýnka. Yet at the last moment, the boy stands up to the Master and his black magic. He and Kristýnka risk their lives so as to break with the fate to which Krabat had rashly signed up.

The set design by Jakub Kopecký hints that this production is something very much out of the ordinary ...

The story of Krabat is the story of a boy and girl who succeed in taking responsibility for their own lives. It is the story of thousands of teenagers, from the Rio de Janeiro favelas, from Srebrenica and, perhaps, the Czech Republic’s Ústí nad Labem or some quarters of Prague; of teenagers who have lost their families or have been given over by their own families or friends into the hands of malevolent people. It is the story of everyone and, alas, an eternal story. And in no way will this be changed by the fairy-tale scenes of the dark forest, the strange Godpapa, the magical Koraktor and the cruel Master. That which we see is reality recast into legend.

Story Steeped in Real History
The tale of Krabat dates back to the time around the end of the Thirty Years’ War. The historical statistics speak volumes: the population plunged by an average of thirty per cent, fifty in the case of men. One of the cities most devastated was Magdeburg, whose population fell from 25,000 to 2,464 during the war. Even though for most of the war the Czech lands were spared the worst of the atrocities, the population still dropped by a third. During the war and in its aftermath, the people were afflicted by numerous epidemics too. Perhaps that is why in the legend of Krabat cursed men appear in the black forest, dying one by one in solitude and devoid of feeling and passion, while the villages are full of young single women who strive to establish contact with the boys’ phantoms.

Know Before You Go
The Municipal Library (Central branch, Mariánské Náměstí) has several books in Czech (one in German) telling the story of Krabat. You can also borrow a CD (spoken word, in Czech) and a DVD of the story.

In this post-war period, people believe that only miracles can turn their lives around. Gossip abounds, stories replete with magic and witchcraft are rife among the people, stories similar to that of Krabat. Millers knowing the rudiments of physics and able to recast the natural element of underground water into a propeller for wheels to grind flour are said to be connected with black and white magic. No wonder. A simple peasant who sees a mill with turning wheels in a place where there is no flowing brook for miles around is unable to comprehend how the miller drives the wheels.

The poster for the ballet

Similarly, a wayfarer arriving in Sweden, seeing a mill on a single pillar and a miller turning it by means of primitive mechanics in the direction of the wind, who speaks Swedish to him, tells a story of a witch and a cabin standing on a chicken leg.

After all, even the perspective painting technique and humble binoculars were once considered the infernal products of black magic. People had their fortunes told from their palms, and the operation of the imperial court was determined by astrologers’ predictions.

A Legend for Today
It isn’t, however, important to decipher all the details of the story’s possible background and content. Today, we can read the legend of Krabat as a parable of the power of love and the human soul, as well as a parable of coming of age and awakening to our responsibility for our own and other people’s lives. We can perceive the universality of this message when comparing it with the prayer of Native American boys from the other side of the world and from a time much more distant:

“Oh, Great Spirit, whose voice I hear in the wind, whose breath gives life to all the world. Hear me, I need your strength and wisdom. Let me walk in beauty, and make my eyes ever behold the red and purple sunset. Make my hands respect the things you have made and my ears sharp to hear your voice, make me wise so that I may understand the things you have taught my people. Help me to remain calm and strong in the face of all that comes towards me. Let me learn the lessons you have hidden in every leaf and rock. Help me seek pure thoughts and act with the intention of helping others. I seek strength, not to be greater than my brother, but to fight my greatest enemy – Myself.”

On behalf of the entire staging team, I wish you a wonderful experience.

–Lukáš Trpišovský
Co-author of the libretto and stage director

Autenticka česka verze

Premiéry: 28. února a 1. března v ​​Národním divadle a nejbližší další představení jsou ve 14 a 19 h 3. a 17. března.

V krajině zvlněné mírnými kopci, porostlé vzpínajícími se lesy, v krajině planin s jezírky a potoky, v krajině, kterou kdysi obýval již skoro zaniklý národ Lužických Srbů, se odehrává příběh chlapce, který musel rychle dospět v muže. Příběh Krabatův – příběh čarodějova učně.

Scéna Jakuba Kopeckého naznačuje, že tato inscenace je něčím velmi nevšedním.


Legenda vypráví o válce, ve které jednoho dne ztratil Krabat oba rodiče. Během chvilky se musel postarat sám o sebe. Vešel proto k Mistrovi do služby. Až později zjistil, že se upsal temné síle. Tato síla zabije jeho jediného přítele a Krabat sám se ocitne v nebezpečí smrti. Té čelí i se svou Kristýnkou. V poslední chvíli se ale postaví Mistrovi a jeho černé magii. Oba s Kristýnkou nasadí svůj život, aby zlomili osud, kterému se Krabat nerozvážně upsal.

Příběh Krabata je příběhem chlapce a dívky, kteří dokáží vzít odpovědnost za svůj život. Je to příběh tisíců teenagerů z ghetta Ria de Janeira, či bosenské Srebrenice a možná Ústí nad Labem nebo některých čtvrtí v Praze, kteří přišli o své nejbližší a nebo jsou dokonce svými nejbližšími vydáni do rukou zlých lidí. Je to příběh náš a bohužel věčný. Nic na tom nezmění pohádkové kulisy černého lesa, podivného Kmotříčka, magického Koraktoru a krutého Mistra, které k legendám patří. To, co vidíme, je realita přetavená v legendu.

Vznik legendy o Krabatovi se datuje kolem konce třicetileté války, i když její předobraz je mnohem starší. Historická statistika této války zní neúprosně. Obyvatelstva ubylo v průměru o třicet procent, u mužů to bylo až o padesát procent. Jedním z nejvíce poškozených měst byl Magdeburg, ve kterém během války poklesl počet obyvatel z 25 000 na 2 464. I přesto, že byly České země po většinu války uchráněny před největšími válečnými útrapami, poklesl zde počet obyvatel o jednu třetinu. Během války a po ní docházelo k propuknutí mnoha epidemií. Proto se snad v legendě o Krabatovi objevují v černém lese zakletí muži, postupně umírající v samotě bez citu a vášně, a vesnice jsou zase plné svobodných dívek, které se snaží s přízraky chlapců navázat kontakt.

Plakát k baletu Čarodějův učeň

V této poválečné době jsou lidé odkázáni na zázrak, který by obrátil jejich život k lepšímu. Snadno se šíří pomluvy, ožívají a vznikají příběhy plné čar a kouzel jako je ten náš o Krabatovi. Mlynáři, kteří ovládají základy fyziky a jsou schopni přetavit přírodní sílu podzemní vody v pohon kol na mletí mouky, jsou spojováni s černou a bílou magií. Není se čemu divit. Obyčejný sedlák, který přijede ke mlýnu, ve kterém se točí kola, ale široko daleko není žádný protékající potok, si neumí vysvětlit, čím mlynář kola pohání. Stejně tak poutník, který přijde do Švédska k mlýnům na jednom pilíři, které mlynářka jednoduchou mechanikou otáčí za větrem a která na poutníka promluví švédsky, pak vypráví o ježibabě a chaloupce na muří nožce. Za černou magii byla konec konců označována i malířská technika – perspektiva či obyčejný dalekohled. Lidé si nechávali věštit osud z rukou a chod císařského dvora určovaly předpovědi astrologů.

Seznamte se předem
Městská knihovna v Praze (Ústřední knihovna, Mariánské náměstí) má ve svém katalogu několik výtisků Čarodějova učně v češtině (a jednu v němčině, v originále s názvem Krabat). Můžete si zde také vypůjčit CD (mluvené slovo v češtině) a DVD s tímto příběhem.

Není ale důležité rozklíčovat v příběhu všechny detaily jeho možného vzniku a obsahu. I dnes můžeme totiž číst tuto legendu jako podobenství síly lásky a lidské duše, ale i podobenství dospění a uvědomění si odpovědnosti za svůj život a za životy druhých. Univerzálnost tohoto poselství si uvědomíme ve srovnání s modlitbou apačských chlapců z druhého konce světa z časů mnohem mnohem dávnějších:

„Velký duchu, jehož hlas slyším ve větru. Dej, ať mé ruce respektují věci, které jsi vytvořil, a mé uši dobře slyší tvůj hlas. Učiň mne moudrým, abych pochopil vše, co učíš můj lid. Pomoz mi zůstat klidným a silným, kvůli všemu, co ke mně přichází. Kéž se učím z toho, co jsi skryl v každém listu a skále. A učiň, abych byl silným, ne proto abych byl větší než můj bratr, ale abych bojoval se svým největším nepřítelem – se sebou samým.“

Za celý inscenační tým Krabata – Čarodějova učně vám přeji krásný zážitek.

— Lukáš Trpišovský
spoluautor libreta a režie

Photo Credits: The National Theatre Ballet

Post a Comment

Your email is never shared.

%d bloggers like this: