Mr Smetáček’s Kiss / Polibek Pana Smetáčka

Petr Smetáček is an accomplished composer and pianist who also plays the congas and the bagpipes (although not all at the same time). - Petr Smetáček je schopný skladatel a klavírista, který umí hrát také na konga a dudy (ovšem ne současně).

Českou verzi článku naleznete níže.
Mr Smetáček’s Kiss

When a Kiss is Not The Kiss

Meet Mr Smetáček and his work, The Kiss. But no, this Mr Smetáček isn’t the one who helped found The Prague Symphony Orchestra (FOK). (That was his grandfather’s cousin, this one believes.)

And no, this Kiss is not the famous romantic sculpture by Auguste Rodin.

The Mr Smetáček you should meet is Petr, age 28, self-described as a composer, arranger, ensemble leader, pianist, percussion player and … bagpiper. In 2010 his debut CD was the first Czech recording in the Afro-Cuban genre, now one of the young musician’s specialties.

On Oct 2, however, he was working mainly in the European classical piano tradition, accompanying Peruvian flute player Vlado Urlich on pieces by composers such as Telemann, Bach, and Rossini. Mr Urlich was the featured performer in a concert of The Ambassadors Concert Series, this one presented at the Prague Conservatory Concert Hall under the patronage of Mrs Marita Landaveri Porturas, Ambassador of Peru to the Czech Republic.

For their encore, Mr Smetáček and Mr Urlich performed the young Czech composer’s piece, The Kiss. “It’s part of a suite of my compositions, all on the theme of love,” Mr Smetáček tells Opus Osm. “They’re very romantic.”

The Kiss was originally written for piano and clarinet. But to handle “the special abilities needed for the totally other” instruments of the evening, such as the Andean wooden flutes, Mr Smetáček rewrote his work for this occasion. “I never played this repertoire before, it’s special for this night,” he says. “We had many special rehearsals for this concert.”


Petr Smetáček, piano, accompanies Vlado Urlich on the quena at the Ambassadors Concert Series concert Oct 2 at The Prague Conservatory.

The evocative, romantic The Kiss features some jazzy overtones and includes a cadenza for the flute. But Mr Smetáček says that in performance, both musicians were communicating together to create many additional improvisations throughout the entire piece. “The composition is still linear,” he explains, “but it used the improvisational ability of Vlado.” Indeed, the warm, musical communication between the two was evident as both musicians played.

“For me it was nice to perform for the audience, on a wonderful piano [the Conservatory's new Steinway], with Vlado, and to solo,” he says.

The young composer pauses a minute, reflecting on the evening, and then promises, “I will try to have more concerts in Prague.” — oo

Polibek pana Smetáčka

Není Polibek jako Polibek

Seznamte se s panem Smetáčkem a jeho Polibkem. Není to však ten dobře známý pan Smetáček, který spoluzakládal Symfonický orchestr hlavního města Prahy FOK, nýbrž bratranec dědečka slavného Václava Smetáčka, jak se sám domnívá.

A také tento Polibek není věhlasnou romantickou sochou od Augusta Rodina.

Pan Smetáček, kterého teď máte možnost poznat, se jmenuje Petr, je mu 28 let a  sám se označuje za skladatele, aranžéra, kapelníka, klavíristu, hráče na bicí a … dudáka. V roce 2010 se jeho debutové CD stalo první českou nahrávkou v afro-kubánském stylu, což je jedna ze specialit  tohoto mladého hudebníka.

Druhého října se však držel spíše klasické evropské klavírní tradice, když doprovázel hráče na peruánskou flétnu Vlada Urlicha ve skladbách Telemanna, Bacha a Rossiniho. Pan Ulrich byl hlavní postavou koncertu, který se konal v sále Pražské konzervatoře pod záštitou paní Marity Landaveri Porturas, velvyslankyně Peru v České republice, v rámci cyklu „Ambassadors Concert Series“ (Velvyslanecké koncerty).


Petr Smetáček (klavír) doprovází Vlada Ulrich, hráče na andskou flétnou quena, 2. října v sále Pražské konzervatoře v rámci cyklu Ambassadors‘ Concert Series.

Jako přídavek uvedli pánové Ulrich a Smetáček skladbu Polibek od mladého skladatele a interpreta v jedné osobě. „Je to část ze suity mých skladeb věnovaných tématu lásky,“ vysvětlil pan Smetáček pro Opus Osm. „Všechny jsou velmi romantické.“

Polibek byl původně napsán pro klavír a klarinet. Pan Smetáček však svou skladbu pro tuto příležitost přepsal, aby mohl využít možností zcela odlišných nástrojů tohoto večera, jako jsou andské dřevěné flétny. „Nikdy jsem nehrál tenhle druh repertoáru, připravil jsem se speciálně pro tento večer,“ prozradil. „Měli jsme spoustu zkoušek jen kvůli tomuto koncertu.“

V emotivním, romanticky laděném Polibku nechybí lehký jazzový nádech ani flétnová kadence. Pan Smetáček  říká, že díky dobré vzájemné komunikaci vzniklo během provedení v celé skladbě spoustu dalších improvizačních momentů. „Skladba je stále lineární,“ vysvětluje, „ale využili jsme Vladovy improvizační schopnosti.“ A skutečně, vstřícná hudební komunikace byla při společné hře evidentní.

„Bylo skvělé hrát pro publikum na tak úžasný klavír (nový Steinway Pražské konzervatoře) s Vladem a sólově,“ dodává.

Mladý skladatel chvíli přemýšlí o uplynulém večeru a pak slibuje: „Budu se snažit častěji koncertovat v Praze.“

–Mary Matz; překlad Hana Hrachovinová

Photo Credits: Photos and video: Miroslav Setnička

Post a Comment

Your email is never shared.

%d bloggers like this: