Q & A about Early Music / Otázky a odpovědi o staré hudbě

Opus Osm

Tatiana Daubek, center, performs under a poster of her grandmother, soprano Jarmila Novotná, Sept 9./Tatiana Daubek (uprostřed) hraje pod plakátem své babičky, sopranistky Jarmily Novotné, 9. září.

Some Questions and Answers about Early Music

Autentickou českou verzi najdete dole.

Tatiana Daubek had dismissed Early Music as only for musicians who weren’t ‘good enough.’ Now this American grand-daughter of a famous Czech opera diva is bringing this music to both New York and Europe.

Tatiana Daubek started playing the violin in school at age seven. But it wasn’t until she was a teenager that something ‘clicked’ and she started to get really motivated. That was about the same age that her grandmother, soprano Jarmila Novotná, had begun her musical career. It included 16 seasons at the Metropolitan Opera two generations before Tatiana Daubek.

Mrs Daubek came to Prague for the September inauguration of the annual Jarmila Novotná Festival in the tiny village of Liteň. In a conversation with Opus Osm, she shares some interesting insights about Early Music.

The young American violinist holds a BA in music from the University of North Texas and an MA from Boston University. But she recently earned her master’s degree in historical performance from the Julliard School, New York. So, we’re curious about just what you study for a degree in historical performance. How is it different from studying the violin?

“You study the same topics — history, theory, orchestra, chamber music,” she tells us. “However, the actual information is different because it’s a different history, different ways to perform the music. You get insights from a really great faculty that’s been ‘doing’ it for a while. You get a sense of how the music really was performed,” she says of the music written between roughly 1600 and 1800.

“What really is historical performance?” she fills in our next question for us. “You can go back to, say, 1945. The recordings then are also ‘period’ recordings; they have their own style, and it’s completely different from how we perform it today.”

Opus Osm

Tatiana Daubek

She seems delighted that there is still so much Early Music to be discovered in just the short period from 1600 to 1750, the standard dates established for the Baroque. “It’s always interesting to find stuff that other people haven’t (yet) done,” she smiles.

Although Baroque and other Early Music styles have been around for centuries, they are only now receiving their share of the spotlight. For example, she says, “The New York scene had been pretty ‘down’ on Baroque music until the Julliard program started four years ago.” Before that, the school had never focused on music from the era, and local musicians overlooked the genre entirely. The Baroque musicians performing concerts in major venues such as Alice Tully or Carnegie halls had all been imported from Europe. “But ensembles from New York?” she asks rhetorically. “No.”

So she and some colleagues started their own orchestra, New York Baroque, Inc, because “we just thought New York had a place for a new, younger orchestra doing this kind of repertoire.”

Early Music and Mad Cows

Often when you go to a concert featuring Early Music, you will hear the gentle sounds created by odd-looking, authentic old instruments such as the therobo, harpsichord, or viola da gamba. But even the violin, which might look like a modern instrument from your seats in the back row, was different three centuries ago.

“Violin strings are very interesting to me,” Mrs Daubek muses, and explains that on a period instrument, “They’re made by a natural process, from sheep gut.” But Baroque instruments are not immune to modern pathology. “Just recently one of the biggest distributors had to shut down for six months because of some restrictive law having to do with mad cow disease,” she says.

Another problem arises because natural strings break quite frequently. “These things are popping all the time,” she says. “Because the violin body is flat in an area, sometimes they break right where the bow plays. And with every instrument, some strings ‘work,’ some don’t.”

The Baroque violin requires a slightly different bow, too. Some experts claim that the Baroque bow was curved, but others disagree. The cambering of a particular bow — how much it arches — is important. “The cambering allows for a stronger tip and sometimes even more power. You get more stability and sound. A bow maker can make it however you want it. Even a tiny bit can make the bow feel like a different bow,” she explains. Baroque bows are also slightly longer, she says, “so you get more hair to play with.”

Tatiana Daubek and guests performed with Musica Florea for the Gala Concert during the Jarmila Novotná Festival at the opera singer’s estate in Liteň, Sept 8 and 9.

It was a special evening, bringing a concert of Early Music music back to Europe via New York, and the youngest generation of a musical family back home to perform it. — oo

Otázky a odpovědi o staré hudbě

Tatiana Daubek vyvrátila mýtus, že stará hudba je jen pro hudebníky, kteří nejsou dost dobří. Tato americká vnučka slavné české operní pěvkyně přináší staré skladby publiku v New Yorku i v Evropě.

Tatiana Daubek začala ve škole hrát na housle ve věku sedmi let. Ale teprve v období dospívání se pro housle opravdu nadchla. Přibližně ve stejném věku kdysi její babička započala hudební kariéru, která zahrnovala 16 sezón v Metropolitní opeře. To bylo dvě generace předtím, než se narodila Tatiana Daubek.

Paní Daubek v září navštívila Prahu kvůli zahájení nového Festivalu Jarmily Novotné v malé vesnici zvané Liteň. V rozhovoru pro Opus Osm prozradila několik zajímavých postřehů ze zákulisí interpretace staré hudby.

Mladá americká houslistka je držitelkou titulů BA z Univerzity v Severním Texasu a MA z Bostonské univerzity. Nedávno ale získala magisterský titul v oboru historicky poučené interpretace z Julliard School v New Yorku. Takže, jsme zvědaví, co všechno je třeba studovat na titul z historicky poučené interpretace. Jak se to liší od studia houslí?

„Studujete stejné předměty – dějiny, teorii, orchestr, komorní hudbu,“ říká, „ale ty konkrétní informace jsou jiné, protože to jsou jiné dějiny, jiné způsoby jak interpretovat hudbu. Dostanete rady od skvělých učitelů, kteří se tomu už nějakou dobu věnují. Získáte cit pro to, jak se tehdy hudba opravdu hrála,“ mluví o hudbě napsané přibližně mezi lety 1600 a 1800.

„Co je ve skutečnosti historicky poučená interpretace?“ pokládá si sama další otázku. „Můžete jít zpátky, řekněme, do roku 1945. Tehdejší nahrávky jsou také ‚dobové‘. Mají svůj vlastní styl zcela odlišný od způsobu, jímž tuto hudbu interpretujeme dnes.“

Zdá se být nadšená tou spoustou staré hudby, která ještě čeká na objevení, z relativně krátkého období mezi lety 1600 a 1750 běžně považovanými za hranice baroka. „Je vždy zajímavé najít díla, která ostatní (ještě) nehráli,“ usmívá se.

Ačkoliv tu barokní a jiná stará hudba byla už staletí, teprve teď se znovu dostává na výsluní. Na příklad, říká: „Hudební scéna v New Yorku byla dost ‚chudá‘ na barokní hudbu, než před čtyřmi lety začal projekt historicky poučené interpretace na Julliard School.“ Předtím se škola nikdy nesoustředila na toto období a místní interpreti tento žánr úplně přehlíželi. Hudebníci interpretující barokní hudbu ve velkých sálech jako jsou Alice Tully Hall nebo Carnegie Hall vždy přijížděli z Evropy. „Ale ansámbly z New Yorku?“ ptá se řečnicky. „To ne.“

A tak s kolegy založila vlastní orchestr New York Baroque Incorporated. „Byli jsme přesvědčeni, že v New Yorku je prostor pro nový, mladší orchestr, který by hrál tento druh repertoáru.“

Stará hudba a nemoc šílených krav
Když navštívíte koncert staré hudby, často uslyšíte jemné zvuky linoucí se z dobových nástrojů jako je teorba, cembalo nebo viola da gamba. Ale i housle, které z poslední řady mohou vypadat stále stejně, byly před tři sta lety jiné než dnes.

„Houslové struny jsou pro mě nesmírně zajímavé,“ uvažuje paní Daubek. Vysvětluje, že na dobovém nástroji jsou struny vyrobeny přírodním procesem z ovčích střev. Barokní nástroje ale nejsou imunní vůči moderní patologii. „Zrovna nedávno jeden z největších distributorů musel na šest měsíců zastavit výrobu kvůli zákonnému opatření v souvislosti s nemocí šílených krav,“ vysvětlila.

Další potíž pramení z toho, že přírodní struny dost často praskají. „Tyhle praskají pořád,“ říká. „Vzhledem ke tvaru houslí někdy prasknou přímo tam, kde hraje smyčec. A na každém nástroji některé struny ‚hrají‘, jiné ne.“

Barokní housle také vyžadují trochu jiný smyčec. Někteří experti tvrdí, že barokní smyčec byl zakřivený, ale jiní jsou opačného názoru. Důležité je klenutí konkrétního smyčce, tedy jak moc je prohnutý. „Klenutí umožňuje pevnější špičku a někdy dokonce větší sílu. Získáte lepší stabilitu a silnější zvuk. Smyčcař může smyčec klenout podle vašeho přání. I malý rozdíl může zcela změnit pocit ze smyčce,“ vysvětluje. Barokní smyčce jsou také trochu delší, říká: „Takže můžete hrát větší plochou žíní.“

Tatiana Daubek a hosté hráli s Musica Florea na galakoncertu festivalu operní pěvkyně Jarmily Novotné 8. a 9. září v Litni.

Byl to jedinečný večer, který přinesl koncert staré hudby z New Yorku zpět do Evropy a také nejmladší generaci hudebnické rodiny zpět do vlasti předků.

– Mary Matz, překlad Hana Hrachovinová

Photo Credits: Miroslav Setnička

Post a Comment

Your email is never shared.

%d bloggers like this: